Obsah článku:
Zoologické zahrady chovají do sta velkých šelem. Na ty nechtěné nemají místo, říká ředitel Zoo Olomouc Státní veterinární správa chystá kontrolu v zooparku ve Zvoli, odkud v sobotu utekl lev, kterého později policisté zastřelili. Problém je, že zvířata z nelegálně provozované zoo nyní není kam umístit. „Řada zoologických zahrad buduje svoje expozice pro návštěvníky a nemá volné kapacity pro to, aby přijímala další zvířata, která jsou problematická nebo nechtěná,“ říká Radomír Habáň, ředitel Zoo Olomouc.
Případ policie vyšetřuje jako možné podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Zoopark funguje už několik let načerno. Chovatel ve zvolském zooparku ztratil povolení pro chov druhů zvířat vyžadující zvláštní péči a Stavební úřad už před několika lety nařídil zbourání černých staveb, které tvoří většinu zooparku.
Ve Zvoli jsou kočkovité šelmy, plazi, ale i dikobraz, pštros, poníci nebo prasata. Jak složité je pro taková zvířata najít jiné místo k životu?Myslím, že bychom se měli bavit asi o těch velkých šelmách. Co se týče velkých šelem, tak je to docela problematické už jenom z toho důvodu, že řada zoologických zahrad buduje svoje expozice pro svoje návštěvníky, je zaměřená na chov, má o něm představu a nemá volné kapacity pro to, aby přijímala další zvířata, která jsou, řekněme, problematická nebo nechtěná.
V minulosti se podobné situace řešily třeba domluvou se soukromým majitelem, který měl veškerá povolení a převzal zvíře od chovatele, který náležitosti nesplňoval. Kolik je takových chovatelů v Česku, kteří by si mohli převzít třeba pumu, levharta nebo lva?Chov zvířat nebo velkých šelem může v podstatě řešit zoologická zahrada. Ta je samozřejmě může i rozmnožovat, ale co se týče chovu, tak držení těchto velkých šelem je možné pouze u soukromých chovatelů, kteří mají povolení nebo tzv. výjimku v chovu těchto nebezpečných šelem. Nesmí je dál rozmnožovat.Takových chovatelů momentálně není moc. Zoologická zahrada v Táboře v loňském roce otevřela takové záchranné centrum, ale pro studenomilné šelmy.
Momentálně se připravuje otevření dalšího záchytného centra, které je v zoologické zahradě ve Zlíně a ministerstvo životního prostředí připravuje a bude vypisovat ještě další výzvu, takže snad se další zoologické zahrady připojí, aby zbudovaly tato záchytná centra a pomohli tuto situaci řešit.
Ve Zlíně to bude záchytné centrum pro jaké druhy zvířat?Bude to pro lvy.
Znamená to, že v podstatě nejsložitější je umístit tyhle dravé, kočkovité šelmy?Ano, samozřejmě. Tohle je asi největší problém, protože navíc zoologické zahrady, jak už jsem zmínil, mají omezené kapacity. Ale jsou zapojené ještě do mezinárodních nebo evropských záchovných programů. My chováme zvířata, u kterých známe jejich genofond, a tím pádem můžeme v rámci chovného programu přesně skládat jednotlivé chovné páry tak, abychom zajistili přežitelnost toho druhu pro další období.
Rozumím tomu, že se jako zoologické zahrady zaměřujete na chov zvířat, ale jak složité je pro zoo, pokud by se měla mít třeba starat o lva nebo pantera, který by dožil v té zoologické zahradě? Co je tím největším problémem?Největším problémem je místo, protože tam máme své odchovy nebo zvířata, a pokud přijmeme nějaké další zvíře, tak nás to stojí nějaké náklady a chov takového, řekněme, jednoho lva, může přijít ročně až na 100 tisíc, protože je mu potřeba topit přes zimní období a tak dále.
Jaké tedy vidíte řešení? Stát nemá žádné zařízení, které by se staralo o ta zabavená exotická zvířata, pokud mluvíme o dravých kočkovitých šelmách. Je řešením budovat taková zařízení u zoologických zahrad nebo možná budovat úplně nová, samostatná zařízení?Já myslím, že teď je cesta nasměrovaná tak, že se začínají budovat u zoologických zahrad právě tato záchytná centra už jenom z toho důvodu, že zoologické zahrady mají odborný personál a mají zkušenosti s chovem těchto zvířat. Takže budování těchto center je cesta, jak pomoct vyřešit problém s těmito velkými kočkovitými šelmami. Zoologické zahrady chovají přibližně do sta kusů velkých šelem. Když se podíváme do soukromých chovů, tak tam mají několikanásobně větší počet těchto velkých šelem.
Takže by to mohl být problém.Samozřejmě ten problém je. Právě proto bylo nastaveno i to, že zoologické zahrady nebo chovatelé, kteří nejsou držiteli licence zoologických zahrad, nemohou tato zvířata rozmnožovat. Zůstávají tam pouze na dožití, a tím pádem by se ten stav měl do budoucna podstatně zlepšit.
Jaký chcete Český rozhlas? Váš názor nás zajímá. Vyplňte dotazník.
Pomocí zařízení, zvaného fotopast je možné efektivně sledovat divokou zvěř v přírodě. Kromě toho fotopast ale můžete využít i při odhalování kriminality. Myslíte, že by její použití pomohlo v následjícím příběhu?
Tuleň umí bafnout jako člověk a kočka rozsvěcuje světla. Nejen zloděj vyděsí hlídače v jihlavské zoo Opilci, kteří chtějí jezdit na zebře, vykradači automatů, ale i tuleň vydávající pronikavé zvuky. To vše dokáže nočního hlídače během pravidelné pochůzky zaskočit. Podívejte se na běžnou směnu Viktora Kudláčka, který za devět let v uniformě ostrahy jihlavské zoo prožil mnoho zajímavých a neopakovatelných situací. Ale i přesto by práci ani zahradu za nic v životě nevyměnil.
„Jen jsem tak šel a za stromem stál člověk. Chtěl se na mě vrhnout, tak jsem použil obušek. Lekl se a utekl. Tady jsou mraky schovávaček a křovin,“ říká Českému rozhlasu Vysočina Viktor Kudláček.
Ale nejsou to jen zloději, kteří ho umí pořádně vyděsit. Někdy se o to postarají sama zvířata.
„Tak třeba tuleň, oni když v zimě mají ledovou vodu, tak skotačí a chrochtají u toho. Dělají ‚vuf, vuf‘ jako člověk,“ směje se Viktor Kudláček, který právě u tuleního bazénu začíná jednu ze svých sedmi nočních obchůzek. Světel na fotobuňku je v desetihektarovém areálu minimum, většinou je všude jen černočerná tma.
„Na podzim je to horší. Jak fouká vítr, tak slyšíte zvuky všude. Musíte být předvídaví. Občas jezdím na elektrokoloběžce. Na jedno nabití vydrží až sto kilometrů a jede až 45kilometrovou rychlostí. Můžu na to šlápnout, kdyby mě tady někdo překvapil,“ dodává.
Za jednu službu urazí pan Viktor asi 35 kilometrů. Ať je teplo, nebo mráz, závěje sněhu či plískanice. Nejčastěji míří na místa, kde jsou automaty na občerstvení pro lidi, pro zvířata, nebo fotoautomat. Zkrátka tam, kde jsou peníze, které lákají zloděje. Neváhají vylomit plech a peníze ukrást.
Noční hlídač jihlavské zoo vzpomíná i na den, kdy mu policie přivezla celý uříznutý automat, který u zlodějů našla.
Prošedivělý muž z Třebíče, který má při sobě pokaždé obušek a slzný plyn, kontroluje také pletivo. Stalo se prý totiž také to, že namísto mincí chtěl někdo ukrást zvířata. Naposledy opice. Nebo se chtěl alkoholem posilněný člověk projet na zebře.
Někdy se ale kromě zlodějů postará o malé pozdvižení i obyčejná kočka, která s oblibou rozsvěcuje při nočním lovu automatické světlo nedaleko výběhu ovcí.
Viktor Kudláček zná v zahradě každou skrýš a každou cestičku, všechny hlasy zvířat i chvaty, které už musel použít. Ostraha objektů ho živí 18 let, jihlavskou zahradu by prý za žádnou jinou nevyměnil.
Jaký chcete Český rozhlas? Váš názor nás zajímá. Vyplňte dotazník.
Věděli jste, že již za pár set korun je možné pořídit komerčně dostupné odposlechy? Buďte na pozoru, jelikož nikdy nevíte, kdo zrovna poslouchá.
Nejdůležitější informace z článku
| Klíčový problém | Nelegální zoologické zahrady nemají místo pro zvířata, která musí být umístěna po zabavení. |
| Omezené kapacity | Zoologické zahrady se zaměřují na chov a expozice pro návštěvníky, mají omezené kapacity pro příjem nechtěných zvířat. |
| Náklady na chov | Roční náklady na chov jednoho velkého šelmy, jako je lev, mohou dosáhnout až 100 tisíc Kč. |
| Odborné zázemí | Zoologické zahrady mají odborný personál a zkušenosti, což je klíčové pro chov problémových zvířat. |
| Záchytná centra | Nová záchytná centra pro lvy se plánují v Zoo Zlín a rozšiřující se projekt záchytných zařízení v dalších zoo. |
| Předchozí řešení | V minulosti se zvířata umísťovala k soukromým chovatelům s povolením, kteří splnili zákonné požadavky. |
| Budoucnost velkých šelem | V rámci záchovných programů, zoologické zahrady zaměřeny na chov geneticky rozmanitých jedinců. |
| Osobní zkušenosti | Hlídání zoo přináší nečekané situace, jako jsou zloději či chování zvířat, e.g. tuleň napodobující lidské zvuky. |
| Výzvy pro zaměstnance | Noční hlídači čelí různým nebezpečím, včetně krádeží zařízení a pokusů o útěk zvířat. |