Obsah článku:
‚Musel mít čelovku.‘ Neznámý vandal posprejoval pískovcovou skálu v Edmundově soutěsce ve Hřensku Vandalismus, který zatím nemá obdoby, řeší v soutěskách řeky Kamenice ve Hřensku na Děčínsku. U altánku zhruba v polovině cesty do Edmundovy soutěsky se objevil na skalním masivu asi metr velký a tři metry široký nápis. Neznámý vandal posprejoval pískovcovou skálu stříbrnou, modrou a červenou barvou.
Nápis objevili zaměstnanci obce, kteří mají na starosti tamní turistickou atrakci – plavbu na lodičkách soutěskami.
„Když jsme odcházeli večer domů, tak tam ještě nic nebylo,“ vypráví o sobotní cestě z práce pokladní v soutěsce Marcela Chmelová. Když se ale s kolegy v neděli ráno vypravili zpátky na směnu do soutěsky, objevili nápis na skále.
„Musel to být někdo, kdo tam přišel večer, už za tmy, s čelovkou,“ myslí si převozník Bohumil Chmel. „Dole u restaurace mají kameru, tak jsme zkoušeli, jestli tam nebude někdo vidět, ale nebylo vidět nic. Ona totiž nejen že už byla tam, ale i začalo pršet, tak bylo špatně vidět,“ dodává pokladní.
Na občasně posprejované odpadkové koše nebo mostek přes řeku už si tady pracovníci od lodiček v soutěskách zvykli, víkendové řádění vandalů ale všechny zarazilo.
Skály v soutěskách patří národnímu parku České Švýcarsko. Celé úterý se pracovníci parku snažili nápis z pískovce vlastními silami dostat dolů. „Ukázalo se ale, že se jedná o velice namáhavý a zdlouhavý proces, proto padlo rozhodnutí objednat odbornou firmu,“ dodává mluvčí parku Tomáš Salov.
Správa parku chce o odstranění nápisu vznést požadavek stejnou firmu, která si poradila i s graffiti na Karlově mostě.
Současně se park obrátil na Policii České republiky. „Škoda, související s náklady na odstranění malby, byla vyčíslena předběžně na 10 tisíc korun. Případ vyšetřujeme jako poškození cizí věci, za který hrozí pachateli v případě dopadení až roční vězení,“ upřesnil policejní mluvčí Daniel Vítek.
Policisté také žádají o pomoc případné svědky celé události. Obec Hřensko pak uvažuje o instalaci bezpečnostní kamery u vchodu do soutěsek.
Jaký chcete Český rozhlas? Váš názor nás zajímá. Vyplňte dotazník.
Škoda, že na místě nebyla použita fotopast. To by pak dopadení pachatele bylo podstatně snadnější. Přečtěte si další příběh, kde by se její využití také mohlo vyplatit.
Pár zabavených šelem máme kam dát, tvrdí Mach z ministerstva. Chovatel v Kletečné jich má ale 20 Humpolec na Pelhřimovsku zabavil stovku zvířat, hlavně drobné dravce a sovy, ve zvěřinci v místní části Kletečná. Zůstává v něm ale 20 šelem včetně 16 tygrů, které není kam dát. Chov je dlouhodobě problematický. „Jsme schopni řešit kauzy, kde se odebírá jeden nebo dva jedinci, ale ta aktuální kauza v Kletečné opravdu představuje extrémní situaci,“ uvedl pro Radiožurnál Jiří Mach z ministerstva životního prostředí.
Do záchranných stanic město umístilo 108 zvířat, hlavně sovy a další druhy dravců, dále fretky, nutrie, lišky, mývala nebo nosála. V chovu se dál v nevyhovujících podmínkách nachází 16 tygrů ussurijských, dva lvi a dvě pumy americké. Co s nimi bude?Je to samozřejmě složitý problém, který se snažíme i ve spolupráci s Humpolcem už nějakou dobu řešit.
Je tam několik složitých faktorů, které do toho vstupují. Jsou to obecně nedostatečné kapacity v záchranných centrech CITES, které primárně slouží k tomu, aby se tam umístila zvířata, která spadají pod úmluvu CITES, což jsou exotické druhy, včetně tedy velkých kočkovitých šelem.
Ve vaší reportáži dnes zaznělo, že tady není systémové řešení. To bych drobně korigoval, jestli mi dovolíte. To tady jako stát máme, funguje síť záchranných center CITES.
Nicméně je faktem, že kapacity pro taxony, včetně velkých šelem, jsou velmi omezené. My jako ministerstvo životního prostředí a stát jsme efektivně schopni celkově řešit kauzy, kde se odebírá jeden nebo dva jedinci v nějakém krátkém čase, ale ta aktuální kauza v Kletečné, ta opravdu představuje extrémní situaci, kde to přerostlo chovateli přes hlavu, když to tak řeknu.
Rozumím tomu, co říkáte, ale podle mých informací vhodná stanice pro zabavené šelmy v Česku chybí. Uvažujete o jejím zřízení?To je právě něco, co není tak úplně pravda, protože v loňském roce bylo otevřeno například záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy při Zoo Tábor, kam lze umístit až osm zvířat, pokud je k dispozici kapacita. To znamená, konkrétně třeba osm tygrů z chovu v Kletečné by bylo možné výhledově třeba do tohoto záchranného centra umístit.
Ale pořád zůstává osm tygrů bezprizorních.Ano, určitě. Je ale potřeba se podívat i na to, jaké jsou zákonné možnosti státu, v jakém režimu jsou ta zvířata odebírána a tak dále.
Protože pokud třeba zvíře propadne do majetku státu, o čemž může obec s rozšířenou působností rozhodnout, tak pak ta péče náleží ministerstvu životního prostředí, a to má relativně více možností, kam zvířata umístit – například do zahraničí, do záchranných center a tak dále.
Máme tady konkrétní případy z letošního roku (z dubna – pozn. red.), kdy obec rozšířenou působností odebrala nelegálnímu chovateli ve Vsetíně tygra. Propadl do majetku státu. A teď se v září bude tygr stěhovat ze Zoo Liberec, kde byl dočasně umístěn, do Holandska na trvalé umístění.
Takže pro jednotky máme řešení, pro takto velkou situaci je to složitější, ale věřím, že se ho také podaří najít.
Chtěl jsem uvést i ten příklad, který jste teď řekl, a zeptat se, proč je zřejmě tak komplikované umístit ta zvířata v některé ze zoologických zahrad, ať u nás, nebo v zahraničí?Jde o to, že účel zoologických zahrad je chovat většinou ohrožené druhy živočichů, které mají nějaký genofond. A pokud jde o soukromé chovy, tak tam často dochází ke křížení jedinců. A z hlediska chovu jako záchranného programu toho druhu nemají takoví jedinci úplně pro zoologické zahrady při naplněných kapacitách význam. Nemají reálně možnost tato zvířata do svých chovů přijímat.
Máme u nás samozřejmě licencované zoologické zahrady, ze kterými spolupracujeme. A právě při řešení takto velkých kauz se na ně často obracíme, takže věřím, že i pro tento konkrétní případ nám také vyjdou vstříc. Ale obecně nemají moc motivaci, aby v tomto státu nabízeli asistenci.
Jak předcházet tomu, aby ty záchranné stanice pro chráněné druhy zvířat vůbec nebyly potřeba?Je to uplatňování sankcí a snaha tyto chovy, když to řeknu tvrdě, vymýtit buď likvidačními sankcemi, které budou vymáhány, anebo zakázáním chovu a následným odebráním zvířat, což by třeba v případě Zvole bylo možné, pokud by tam byly úkony na straně obce učiněny.
Jaký chcete Český rozhlas? Váš názor nás zajímá. Vyplňte dotazník.
Věděli jste, že doslova za pár korun lze pořídit tzv. GSM alarm, pomocí kterého si můžete sami, snadno a efektivni vyřešit zabezpečení domu?
Nejdůležitější informace z článku
| Incident | Popis |
| Typ vandalismu | Posprejování pískovcové skály v Edmundově soutěsce ve Hřensku |
| Velikost nápisu | 1 m vysoký, 3 m široký |
| Odstranění nápisu | Původně se pokusili odstranit vlastními silami, ale proces se ukázal jako namáhavý. Rozhodli se objednat odbornou firmu. |
| Odhadované náklady na odstranění | 10 tisíc korun |
| Možné tresty | Dopadení pachatele hrozí až roční vězení |
| Další vandalismus | Pracovníci si zvykli na občasné posprejování odpadkových košů a mostků, ale tento incident je pro ně náročný. |
| Vyšetřování | Policie hledá svědky, obec Hřensko uvažuje o instalaci bezpečnostní kamery. |
| Situation concerning seized animals | Popis |
| Počet zabavených zvířat | 100, včetně 20 šelem (16 tygrů, 2 lvi, 2 pumy) |
| Kapacity záchranných stanic | Nedostatečné pro umístění velkých šelem, ale existují možnosti umístění některých zvířat v nově otevřeném centru v Zoo Tábor. |
| Legální možnosti odchytu | Obec s rozšířenou působností může rozhodnout o odebrání zvířat, která pak přecházejí do majetku státu. |
| Motivace zoologických zahrad | Zoologické zahrady preferují chovat druhy s významným genofondem, což ztěžuje umístění šelem z problematických chovů. |
| Sankce a regulace | Nutnost uplatňování sankcí a zákazů chovu k prevenci problémových situací s domácími zvířaty. |