Obsah článku:
Palán: Raději zešílet v divočině je existenciální story hodná smíchu. Úspěch ve Varech nás překvapil Dokumentární film Raději zešílet v divočině získal v Karlový Varech Křišťálový glóbus. Den po vítězství došla zpráva o úmrtí jednoho z bratrů Klišíkových, hrdinech tohoto filmu. „Byli jsme ještě celí rozjuchaní z toho naprosto nečekaného vítězství. Pak během pár hodin došlo k této pro mě pořád nepochopitelné události,“ říká pro Radiožurnál spisovatel Aleš Palán.
Co jste si pomyslel, když vás oslovil slovenský režisér Miro Remo, že chce setkání se šumavskými samotáři zfilmovat? To jsem si říkal: ježkovy zraky, zase nějaký další dokumentarista… Protože byl v pořadí asi čtvrtý nebo pátý. Ta kniha byla od začátku velmi úspěšná, takže to filmaři evidentně četli.
A chtěli.A chtěli. A i čtenáři to chtěli. Chtěli třeba ty samotáře – že by je navštívili nebo že by si je vzali. Mohl jsem mít cestovní kancelář a sňatkovou kancelář, to jsem vyloženě prošvihl.
Ozvalo se několik režisérek a režisérů s tím, že by to zfilmovali. Mně nepřišlo nic vzdálenější. No a pak se ozval Miro a zaujal mě svojí empatií. Znal jsem jeho film Arsy-Versy, který je o jeho strýci, což je taky takový podivín, který se zajímá víc o netopýry než o lidi. A aby jim opravdu rozuměl, tak se pověsí hlavou dolů někam za trám do stodoly. Hrozně zajímavý, invenční člověk. A Miro na jednu stranu až nesmlouvavě důkladně, na druhou stranu s láskou o něm udělal krásný film.
Zaujalo mě, že rozumí tomu šumavskému tématu podobně jako já, že je to docela temná, ale i smíchu hodná existenciální story. Udělal jsem si takové síto, zavolal jsem svým přátelům a s Mirem jsme jich zhruba šest navštívili. On si vybral trojici – pokud Klišíky pokládám za jednotlivce, protože jsou dvojčata – a začalo se točit. No a rozjel se ten nečekaný příběh.
Z anotace filmu, který vypráví o podivínských dvojčatech, až mrazí. „Franta sní o úniku, o létání, o světě za zdmi, které ho svazují. Zvítězí ponorka, nebo je nakonec rozdělí až smrt?“ Stalo se to druhé, a to nečekaně brzy. Druhý den po ceremoniálu ve Varech byl František nalezen mrtvý v Ohrobci nedaleko Prahy. Ví se, jak se to přihodilo? Toto je pro mě a pro Mira strašně živá rána. Byli jsme ještě celí rozjuchaní z toho naprosto nečekaného vítězství. Vůbec z toho, že se dokumentární film dostal do hlavní sekce v Karlových Varech a že to vyhrál.
František se to dozvěděl od Mira telefonem, protože záznam v televizi šel s nějakým zpožděním oproti reálu. František byl nadšený. Plánovali jsme, že budeme jezdit po besedách – Miro, František, já. Pak během pár hodin došlo k této pro mě pořád nepochopitelné události.
Policie to měsíc vyšetřovala, vyloučila cizí zavinění. Zjevně došlo k nešťastné nehodě, k nějakému uklouznutí na břehu, na prudkém travnatém svahu. Byl jsem přímo na tom místě, na úrovni hladiny jsou velké ostré kameny. Fabuluji si to tak, že tam František, který neměl ruku, zavrávoral a praštil se hlavou. A ráno ho pak našli utopeného. Odešel v největší radosti.
Napsal jste, že František odešel na samém vrcholu ve stylu prokletých básníků. Přitom předtím utekl přinejmenším dvakrát hrobníkovi z lopaty.Společní kamarádi mě ještě poučili, že v době, když jsem Klišíky neznal, tak taky ještě dvakrát. Takže přinejlepším čtyřikrát to vypadalo, že František skončí na druhé straně světa.
Ale on měl život rád, opravdu chtěl lidem něco říct. Byl exhibicionista, což o sobě takto říkal opakovaně. Byl schopen přijít do cizí hospody, kde nikoho neznal, a začít recitovat své básně.
„Žil úplně na hraně. A tentokrát se to převážilo na druhou stranu.“
Asi si umíte představit, s jakým ohlasem se to mohlo setkat. Divný, vousatý, bezruký chlap přijde a začne tam něco recitovat. Ale on byl strašně komunikativní, nesmírně přátelský. Žil úplně na hraně. A tentokrát se to převážilo na tu druhou stranu.
Pro Respekt jste v červenci napsal vzpomínku na „nezkrotnou duši směřující za všech okolností ke svobodě.“ Jaké bylo jeho – nebo možná jejich – pojetí svobody?Jako boj o věčnou přítomnost. Svoboda, pro ně i společenská, hrála podstatnou roli v undergroundu na konci 80. let. I ve filmu zaznívají jejich proukrajinské postoje úplně explicitně.
Ale svoboda je u nich schopnost užít si opravdu každý okamžik života. Když jsem tam byl a odjížděl jsem večer po dni stráveném zážitky a pitím a povídáním, tak to byl skutečně naplněný den. Stalo se toho strašně moc a vypadalo to, že to trvalo týden.
Čemu přičítáte ten čtenářský, ale i divácký úspěch příběhu lidí, kteří by raději zešíleli v divočině?Moc nevím. Když jezdím po besedách a lidi se pořád ptají na tuto šest sedm let starou knihu, tak v ní nacházejí jiné fazety. Každého oslovuje něco jiného, jiná persona, protože v knížce je celkem osm rozhovorů a film Mira Rema se soustředil jen na bratry Klišíky.
„Film i kniha byly ze začátku takovými podceňovanými dětmi. Uspěl jsem s nabídkou až u čtvrtého nakladatele.“
Pro mě je to pořád překvapující, ale shodou okolností film i kniha byly ze začátku takovými podceňovanými dětmi. Uspěl jsem s tou nabídkou až u čtvrtého nakladatele, což se mi nestává. Většinou mám to štěstí, že nakladatel moji knížku chce.
I Mirův film byl v nějaké fázi koproducenty a dramaturgy podceňován, co vím. Nebylo snadné ho dofinancovat a nevěřilo se tomu. Takže úspěch ve Varech a i úspěch na předpremiérách – byli jsme na Šumavě i v Praze a teď bude jižní Morava a Slovensko – je překvapující. Všechny sály byly vyprodány.
Jak úspěch knižní předlohy změnil sourozencům Klišíkovým život? Co Aleši Palánovi dala pracovní zkušenost z nakladatelství Kalich? A čemu se věnuje připravovaná kniha Jen řekni Sokolov? Poslechněte si celý rozhovor výše.
Většina lidí již ví, že divokou zvěř, je možné efektivně sledovat pomocí zařízení zvané fotopast. Věděli jste však, že existuje i speciální fotopast na zloděje? Posuďte sami, zda by nepomohla objasnit případ v následujícím textu.
Oběti nedávné tragédie v Katovicích někdo okradl
Oběti katovické tragédie okradli. Někteří pozůstalí po lidech, na které se nedávno zřítila střecha haly na výstavišti, oznámili krádež peněz a cenných předmětů. Případy možného hyenismu vyšetřuje katovická prokuratura.
Podle prokuratury mohli oběti okrást podvodníci, vydávající se za záchranáře.
„O případech okrádání mrtvol jsme se dozvěděli z tisku i ze tří svědeckých výpovědí. Je to závažný trestný čin, za který hrozí až osm let vězení,“ upozornil mluvčí katovické prokuratury Leszek Golawski.
V jednom případě se ztratilo v přepočtu přes dvě stě tisíc korun, v dalších zlatá brož a asi dva tisíce korun. Pátrání bude komplikované: v prvních hodinách po zřícení haly nikdo nepředpokládal, že by se mezi stovkami profesionálních i dobrovolných záchranářů mohli objevit i okrádači mrtvol.
Podívejte se na našem partnerském portálu na nejlepší tipy jak poznat nevěru
Nejdůležitější informace z článku
| Hlavní téma | Dokumentární film „Raději zešílet v divočině“ a jeho vítězství na festivalu v Karlových Varech. |
| Úspěch v Karlových Varech | Film získal Křišťálový glóbus a překvapil tvůrce, kteří ani nepředpokládali takový úspěch. |
| Osud bratří Klišíkových | Druhý den po vítězství v Karlových Varech zemřel František Klišík, což hluboce zasáhlo tvůrce filmu. |
| Průběh události | František pravděpodobně zemřel při nešťastné nehodě při uklouznutí na břehu, když byl nalezen mrtvý v Ohrobci. |
| Miro Remo | Režisér filmu, který si vybral Klišíkovy pro jejich jedinečné příběhy a empatii k tématu. |
| Pojetí svobody | Klišíkové považovali svobodu za schopnost užít si každý okamžik života a žít naplno, což reflektuje i film. |
| Důvod úspěchu knihy a filmu | Různé aspekty příběhu přitahují různé čtenáře a diváky; každému oslovuje jiný charakter ze šesti rozhovorů v knize. |
| Ukázka humoru a zoufalství | Příběh Klišíkových obsahuje existenciální otázky, smíšené s humorem a absurditou jejich života. |
| Reakce čtenářů a diváků | Film a kniha byly na začátku podceňovány, ale nakonec se staly úspěšnými a vyprodaly všechny předpremiérové akce. |
| Etika a morálka | Reflexe tragédie, kdy se po neštěstí v Katovicích objevili hyenisté, kteří využili situace k okradení pozůstalých. |