Tajemství života včelařek dlouhoocasých v korunách stromů

Zveme vás na úchvatnou cestu do výšin, kde se odehrává tajemství života včelařek dlouhoocasých. V jejich korunách stromů se skrývají fascinující příběhy, které odhalujeme v tomto článku. Zjistíte, jak se tyto včelařky živí a staví si svá unikátní hnízda. Poodhalíme tajemství materiálů používaných k jejich stavbě a prozkoumáme architekturu jejich hnízd. Náš pohled se zaměří také na jejich reprodukční cyklus a roli, kterou královna včelařka a ostatní včelařky ve společnosti hrají. Neunikne nám ani vývoj vajíčka a larvy dlouhoocasých včelařek. Ani soužití s ostatními druhy nás neopomineme, když se podíváme na komunikaci a spolupráci těchto neobyčejných včelařek. A nakonec se zamyslíme nad jejich vlivem na ekosystém, ať už jde o opylování rostlin nebo produkci medu a včelího vosku. Přijdete s námi objevit příběh včelařek dlouhoocasých a jejich fascinující svět!

[Photo] A close-up of an extraordinary long-tailed beekeeper engaging in the intricate construction of her unique nest amidst the treetops, revealing the mysterious secrets of their fascinating world.. Sigma 85 mm f/1.4. No text.

Jak se živí dlouhoocasé včelařky

Dlouhoocasé včelařky mají fascinující způsob života a potřebují kvalitní stravu pro správný vývoj a fungování jejich kolonií. Jednou z hlavních složek jejich stravy jsou nektar a pyl z květů, které shromažďují pomocí svých delikátních jazyků. Tyto drobné včelařky představují nenahraditelnou roli v ekosystému, neboť jsou důležitými opylovači rostlin.

Jak je však možné zajistit, aby se včelařky dobře živily a měly dostatek květů s nektarem a pylem? Jedním z účinných způsobů je pomoc přírodním procesům a vytvoření ideálního prostředí pro rostliny, které jsou jejich hlavním zdrojem potravy. Včelařky mají velmi dobře vyvinutou schopnost hledat květiny a orientovat se na základě zápachu a vizuálních signálů.

Pro zvýšení množství kvetoucích rostlin v okolí je například možné využít levné fotopasti, které přitahují hmyz pomocí speciálních fotonouzů umístěných na pasti. Díky tomuto triku je možné vytvořit umělé květinové zahradní plochy, které lákají včelařky i další opylovače. To přináší několik výhod – včelařky mají snadnější přístup ke kvalitnímu potravnímu zdroji a zároveň se zvyšuje biodiverzita v daném prostoru.

Takže pokud si chcete udělat radost a přispět k ochraně včelích kolonií, můžete nejen zřídit květinovou zahrádku, ale také využít levné fotopasti, které pomohou přilákat včelařky a umožnit jim dostatek potravy. Společným úsilím můžeme zlepšit podmínky pro včelařky a jejich významný přínos pro ekosystém.

Jak dlouhoocasé včelařky staví svá hnízda

Dlouhoocasé včelařky jsou mistři ve stavbě svých hnízd. Jejich technika je ohromující a fascinující at the same time, umožňující jim žít ve vyšších patrech stromů. Při stavbě hnízda využívají různé materiály, které pečlivě sbírají z okolí. Často používají listy, vyměřují si je a roztahují, aby vznikly optimální podmínky pro jejich larvy. Pro posílení struktury hnízda pak využívají lepidla vyrobená z vlastního těla.

Důležitou součástí jejich stavby je také architektura hnízda. Využívají složité a vysoce organizované systémy komunikace, které umožňují včelařkám efektivně spolupracovat při budování hnízd. Dlouhoocasé včelařky mají přesně definované role, které se odrážejí v jejich strukturách hnízd.

Je fascinující sledovat vývoj vajíčka a larvy dlouhoocasých včelařek. Od vzniku vajíčka až po úplné vytvoření hmyzího jedince projde larva rozsáhlým vývojem a přeměnou. Tento proces je velmi rychlý a pozoruhodný, přičemž samotné včelařky zajišťují vhodné prostředí pro tento vývoj.

Hnízda dlouhoocasých včelařek jsou nejen místem pro rozmnožování a vývoj nových jedinců, ale také mají významný vliv na ekosystém. Dlouhoocasé včelařky jsou důležitými opylovači rostlin, což přispívá k udržení biodiverzity. Navíc produkují med a včelí vosk, který mají široké využití v lidském životě.

Společně s ostatními druhy včel se dlouhoocasé včelařky podílejí na spolupráci ve vzájemně výhodných vztazích. Komunikace s ostatními druhy je klíčovou součástí jejich existence a přežití. O to ještě více stojí za to poznat tajemství a zajímavosti života dlouhoocasých včelařek ve stromových korunách.

Materiály používané ke stavbě hnízd

Dlouhoocasé včelařky jsou mistři v umění stavět svá hnízda. Pro tento úkol používají různé materiály, které získávají z okolního prostředí. Jedním z nejdůležitějších materiálů je nektar, který sbírají z květů. Nektar je sladká šťáva obsahující cukry, kterou včelařky sbírají pomocí svého dlouhého jazyku nazývaného sosák. Nektar je nejen zdrojem energie, ale také slouží jako stavební materiál pro včelí vosk.

Včelí vosk je další důležitý materiál používaný k stavbě hnízd. Včelí vosk produkují včelařky ve svých voskových žlázách, které se nacházejí pod břišní částí těla. Včelařky vytvářejí voskové destičky, které spojí do voskových pláství. Tyto plástve tvoří strukturu hnízda a slouží k uložení vajíček a vývoji larvy.

Kromě nektaru a včelího vosku včelařky používají také další materiály ke stavbě svých hnízd. Jedním z nich je pylec, který sbírají z květů. Pyl je zdrojem bílkovin a dalších živin pro výživu včelích larv. Včelařky také shromažďují různé rostlinné pryskyřice, které slouží jako lepidlo k upevnění různých částí hnízda.

Důležité je, že včelařky vybírají materiály s pečlivostí a smyslem pro kvalitu. Kvalitní materiály jsou základem pro pevné a odolné hnízdo, které dokáže chránit včelařky a jejich potomstvo před nepříznivými povětrnostními podmínkami a predátory.

Architektura hnízd dlouhoocasých včelařek

Architektura hnízd dlouhoocasých včelařek je fascinujícím fenoménem přírody. Tyto včely se vyznačují tím, že si svá hnízda staví v korunách stromů, což je pro ně zcela přirozené prostředí k životu. Jejich hnízda mají specifickou strukturu a jsou pečlivě postavena tak, aby optimálně sloužila včelařkám při plnění jejich úkolů v kolonii.

Hnízda dlouhoocasých včelařek jsou složena z několika vrstev. Nejvnitřnější část je tvořena plástvemi, které slouží jako úložiště vajíček a larválních buněk. Plástve jsou pečlivě vyrobeny z včelího vosku a mají specifickou hexagonální strukturu, která maximalizuje využití prostoru a zajišťuje stabilitu konstrukce.

Přes plástve jsou nataženy více vrstvy voskových stěn, které tvoří odění hnízda. Tyto stěny slouží jako ochrana proti vnějším vlivům a zároveň zajišťují stabilitu celé konstrukce. Vzhledem k tomu, že hnízda dlouhoocasých včelařek se nachází ve vysokých výškách stromů, musí být jejich stavba dostatečně pevná a odolná vůči větru a náhlým pohybům.

Hnízda jsou také vybavena vstupními otvory, které slouží jako spojovací cesta s okolním prostředím. Vchody jsou důmyslně navrženy tak, aby včelařky byly schopny vstupovat a vycházet z hnízd, zatímco se zároveň minimalizuje riziko vniknutí predátorů nebo nepříznivých povětrnostních podmínek.

Architektura hnízd dlouhoocasých včelařek je příkladem perfektně fungujícího a efektivního včelařského prostoru. Jejich hnízda jsou nejen zázrakem přírody, ale také hlavním centrem jejich života a společenského dění. Tato architektura je příkladem dokonalé adaptace na život ve výškách stromů a ukazuje, jak příroda dokáže vyvinout úžasné a účinné řešení pro život organizmů ve specifických podmínkách.

Reprodukční cyklus dlouhoocasých včelařek

Reprodukční cyklus dlouhoocasých včelařek je fascinující proces, který zahrnuje několik fází. Hlavní roli v něm hraje královna včelařka, která je zodpovědná za snesení vajíček.

Královna včelařka snáší vajíčka, která jsou oplodněná samcem a uložená do buněk v hnízdě. Z jednoho vajíčka se vyvine larva, která se následně zakuklí a promění se v dospělou včelařku.

Po dosažení pohlavní dospělosti se některé včelařky stávají novými královnami a opouštějí hnízdo ve snaze najít samce pro páření a založení nového hnízda. Samice mají schopnost uchovávat spermie samců, které poté použijí pro oplození vajíček.

Po páření královna včelařka se vrací do hnízda a snáší vajíčka, která se stanou základem nové generace dlouhoocasých včelařek. Tento cyklus se opakuje a zajišťuje zachování druhu.

Stavba a udržování hnízda je klíčovou součástí reprodukčního procesu včelařek. Výskyt a plodnost královen včelařek má také vliv na stabilitu a vývoj celé kolonie.

Reprodukce dlouhoocasých včelařek představuje skvělý příklad složitosti a chytrosti přírody. Je fascinující sledovat, jak se jednotlivé články tohoto procesu prolínají a spolupracují k zachování druhu dlouhoocasých včelařek.

Role královny včelařky

Královna včelařka je v hlavní roli včelího společenství. Její úloha je klíčová pro fungování celého včelstva a zajišťuje stabilitu a rozmnožování roje. Přestože se od ostatních včelařek značně liší, její význam v životě včel je nezastupitelný.

Jednou z jejích nejdůležitějších rolí je snesení vajíček, která se později stanou včelami. Každý den je schopna snést až 2000 vajíček, která klade do buněk ve speciálně vyhrazené části pláství. Tímto způsobem přispívá k rozšiřování včelí populace.

Další významnou funkcí královny je produkce feromonů. Tyto chemické látky slouží jako komunikační prostředek včel. Feromony z královny ovlivňují chování ostatních včelařek, upravují včelí metabolismus a regulují sociální strukturu včelstva. Díky těmto feromonům je královna akceptována a respektována jako nejdůležitější článek včelího společenství.

Královna je také jediná včela, která je schopná kopulovat. Během svého života se páří s několika samci, čímž zajistí genetickou diverzitu potomstva. Po páření uchovává sperma ve speciální komůrce a využívá ho postupně pro snášení vajíček během života.

Královna včelařka má tedy zásadní úlohu v přežití a pokračování včelího společenství. Její existenciální a reprodukční funkce jsou neodmyslitelně spojené s harmonickým životem dlouhoocasých včelařek ve vyvýšených korunách stromů.

Úloha samotných včelařek

Včelařky dlouhoocasých včelařek, takzvané dělnice, jsou nezastupitelnou součástí včelí kolonie. Každá samotná včelařka přispívá k fungování společnosti svým specifickým způsobem.

Jedna z nejdůležitějších úloh samotných včelařek je sběr nektaru a pylu. Dělnice se vydávají na dlouhé výlety za květinami, kde sbírají nektar, který je následně přeměněn na med. Pylem, který se zachytí na chloupkách na těle včelařky, pak opylovají květy a pomáhají tak zajišťovat rozmnožování rostlin.

Kromě sklizně nektaru a pylu mají samotné včelařky na starosti také stavbu a udržování hnízd. Pomocí vosku staví rozevíratelné plásty, na kterých královna včela přikládá vajíčka. Samotné včelařky pak plásty střeží, řeší teplotu v hnízdě a zajišťují dostatečnou vlhkost.

Důležitou úlohou včelařek je také péče o vajíčka a larvy. Samotné včelařky krmením pylu a medu zajišťují, aby se z vajíčka líhnula a vyvíjela larva. Postupně pak starší včelařky přecházejí na jiné úkoly, jako je například ochrana kolonie nebo ventilace hnízda.

Spolupráce mezi samotnými včelařkami je nezbytná pro přežití celé včelí kolonie. Samotné včelařky se navzájem informují o zdrojích potravy pomocí tance, kterým sdělují ostatním včelařkám, kde se nachází nejlepší květiny. Navíc, včelařky jsou schopny generovat teplé nebo studené vzdušné proudy, díky kterým udržují optimální teplotu v hnízdě.

Úloha samotných včelařek v kolonii je mimořádně důležitá a bez jejich pečlivé práce by včelí společnost nemohla fungovat tak, jak by si přála.

Vývoj vajíčka a larvy dlouhoocasých včelařek

Vývoj vajíčka a larvy dlouhoocasých včelařek je fascinujícím procesem, který se odehrává v tajemných korunách stromů. V průběhu tohoto životního cyklu se ukazuje, že dlouhoocasé včelařky jsou skutečně mistři svého řemesla.

Dlouhoocasé včelařky kladou svá vajíčka do šťavnatých plodů stromů a na jejich povrchu se později objevují malé bílé tečky. To jsou právě vajíčka, která jsou klíčovým prvkem pokračování životního cyklu včelařek.

Po krátké době se z vajíček líhnou larvy, které jsou v této fázi velmi zranitelné a závislé na ochraně svého hnízda. A právě tady přichází na scénu nejlepší fotopasti, které jsou vytvořeny z listí a větviček, aby poskytly potřebné utěšení a skrýš malým larvám.

Larvy se postupně vyvíjejí a dorůstají do své plné velikosti. Během tohoto procesu hrají životně důležitou roli včelí matky, které jim přinášejí potravu ve formě pylu a nektaru. To je klíčové pro zajištění správné výživy a rychlého růstu larvy.

Když larva dosáhne svého posledního vývojového stupně, zakuklí se do tvrdého pláště a postupně se promění v dospělého jedince – dlouhoocasou včelařku. Tento proces je právě tím, co dodává včelařkám jejich jedinečný vzhled a charakteristickou dlouhou ocásek.

Vývoj vajíčka a larvy dlouhoocasých včelařek je skutečně obdivuhodným příkladem přírodního životního cyklu a je důležitým pilířem biologické rozmanitosti. A díky nejlepším fotopastem se nám otevírají dveře do tohoto tajemného světa života dlouhoocasých včelařek, který si zaslouží naši péči a ochranu.

Soužití dlouhoocasých včelařek s ostatními druhy

Dlouhoocasé včelařky mají fascinující způsob života, který je zároveň úzce propojen s ostatními druhy včetně rostlin a živočichů. Vzájemná interakce mezi včelařkami a ostatními obyvateli ekosystému je klíčovým prvkem udržování stability a biodiverzity.

Během svého soužití včelařky projevují rozmanité formy spolupráce. Jedním z příkladů je jejich komunikace s ostatními druhy pomocí chemických signálů. Včelařky vydávají specifické feromony, které slouží jako způsob sdělování informací, jako je například varování před nebezpečím či navigace při hledání potravy.

Dalším způsobem, jak včelařky spolupracují se svým okolím, je zapojení do vzájemně výhodných vztahů s ostatními druhy. Například se podílejí na opylování rostlin, což je nezbytné pro jejich reprodukci. Zároveň včelařky získávají potravu v podobě nektaru a pylu.

Ale jakou roli hraje v tomto soužití pojmenovaná „fotopasti v praxi„? Fotopasti se ukázaly jako nepostradatelný nástroj pro studium vzájemných vztahů mezi dlouhoocasými včelařkami a ostatními druhy. Fotopasti jsou zařízení s kamerami, které snímají chování včelařek a jejich interakce s okolním prostředím.

Díky použití fotopastí v praxi jsme schopni analyzovat chování včelařek při opylování, sledovat frekvenci návštěv rostlin, a také zaznamenávat přítomnost jiných druhů živočichů v blízkosti hnízd dlouhoocasých včelařek. Tyto informace nám poskytují cenné poznatky nejen o chování včelařek, ale i o biodiverzitě a fungování ekosystému jako celku.

Soužití dlouhoocasých včelařek s ostatními druhy je složitý systém, který vykazuje vzájemnou závislost a doplňkovost. Fotopasti v praxi nám umožňují lépe porozumět této dynamice a poskytují důležité informace pro ochranu a udržitelné hospodaření s ekosystémy, ve kterých žijí dlouhoocasé včelařky.

Komunikace s ostatními druhy

Komunikace je klíčovým prvkem ve světě živočichů a dlouhoocasé včelařky nejsou výjimkou. Tyto včelařky se dorozumívají nejen mezi sebou, ale také s jinými druhy ve svém prostředí. Jejich komunikační dovednosti jsou úchvatné a důležité pro jejich přežití a soužití s ostatními živočišnými druhy.

Jedním z hlavních prostředků komunikace dlouhoocasých včelařek je včelí tanec. Tento tanec je extrémně presní a detailní a včelky skrze něj komunikují s ostatními členy své kolonie. Pomocí tance včelařky sdělují ostatním, kde se nachází zdroj potravy, jak moc je kvalitní a jaké jsou podmínky na daném místě. Tímto způsobem si navzájem předávají klíčové informace o zdrojích potravy, což přispívá k efektivitě jejich sběru nektaru a pylu.

Navíc dlouhoocasé včelařky používají také hmatovou komunikaci. Jsou vybaveny vyspělými chloupky na nohách a anténkách, které jim umožňují vnímat různé chemické látky a vibrace v prostředí. Pomocí tohoto hmatového vnímání dokážou rozpoznat pocity jiných druhů a reagovat na ně.

Ve vzájemném soužití s ostatními druhy dlouhoocasé včelařky navzájem spolupracují. Na základě vzájemného prospěchu vytvářejí symbiotické vztahy s jinými druhy živočichů. Například spolupracují s motýly nebo s jinými druhy včel při opylování rostlin. Společně zajišťují rozšíření pylu a pomáhají si navzájem při získávání potravy.

Dlouhoocasé včelařky jsou také důležitým článkem v ekosystému. Jejich přítomnost má vliv na vyšší produkci medu a včelího vosku. Navíc, díky opylování rostlin, přispívají k zachování biodiverzity a reprodukci rostlinných druhů. Jejich schopnost komunikace a spolupráce s ostatními druhy je tedy neocenitelná pro stabilitu a prosperitu ekosystému, ve kterém žijí.

2 - [Photo] The long-tailed beekeeper and a butterfly working together in the symbiotic relationship of pollinating plants, contributing to biodiversity and the prosperity of the ecosystem. Canon 50 mm f/1.8. No text.. Sigma 85 mm f/1.4. No text.

Spolupráce ve vzájemně výhodných vztazích

Včelařky dlouhoocasé nejsou jen samotářskými tvory, které pobývají ve svém vlastním světě. Naopak, jedním z fascinujících aspektů jejich života je schopnost navazovat spolupráci s ostatními druhy a vytvářet vzájemně výhodné vztahy. Tento druh spolupráce je základem pro stabilitu a prosperitu celého ekosystému, ve kterém žijí.

Jedním z nejzajímavějších příkladů je spolupráce včelařek dlouhoocasých s květinami. Včelařky zajišťují opylování rostlin, čímž jim umožňují reprodukci a tvorbu semínek. Na oplátku květiny poskytují včelařkám nezbytný nektar a pyl, které jsou jejich hlavním zdrojem potravy. Tato neustálá výměna přínosů je dokonalým příkladem vzájemné symbiózy mezi dvěma druhy.

Ale spolupráce včelařek dlouhoocasých nekončí jenom u květin. Tyto včelařky často navazují také vztahy se svými bližními – ostatními včelařkami. Společně pracují na budování a udržování hnízd, sdílí informace o zdrojích potravy a dokonce se i starají o výchovu mladých včelařek. Tato týmová spolupráce je klíčová pro přežití celého včelího společenství.

Spolupráce včelařek dlouhoocasých s ostatními druhy vekosystému je příkladem toho, jak je příroda precizně vyvážená a vzájemně propojená. Bez těchto vzájemně výhodných vztahů by ekosystém nemohl fungovat tak efektivně a udržet si svou stabilitu.

3 - [Photo] A close-up of an extraordinary long-tailed beekeeper collaborating with other species, showcasing the intricate web of interdependent relationships that sustain the ecosystem. Nikon 70-200 mm f/2.8. No text.. Sigma 85 mm f/1.4. No text.

Vliv dlouhoocasých včelařek na ekosystém

Dlouhoocasé včelařky mají naprosto nezastupitelný vliv na ekosystém kolem nich. Jejich hlavními úlohami jsou opylování rostlin a produkce medu a včelího vosku.

Opylování rostlin je jednou z nejdůležitějších funkcí včelařek. Při sběru nektaru a pylu náhodou přenáší pyl na samičí části květu, čímž umožňují rostlinám rozšíření genetického materiálu. Díky tomu se rostliny mohou rozmnožovat a vytvářet nové jedince. Bez tohoto procesu by mnoho rostlin ztratilo schopnost se tvořit a ekosystém by vážně utrpěl.

Dalším zásadním vlivem dlouhoocasých včelařek na ekosystém je produkce medu a včelího vosku. Med slouží nejen jako cenný zdroj energie pro včelařky, ale je také důležitou potravou pro mnoho dalších živočichů v ekosystému. Včelí vosk je používán včelařkami k vytvoření voskových buněk, ve kterých se vyvíjejí vajíčka a larvy. Včelí vosk může být také využíván člověkem k různým účelům, například k výrobě svíček nebo kosmetických přípravků.

Celkově lze tedy říci, že dlouhoocasé včelařky mají obrovský vliv na udržení rovnováhy v ekosystému. Bez jejich opylovacích a produkčních funkcí by se mnoho rostlin nemohlo rozmnožovat a další živočichové by ztratili důležitý zdroj potravy. Je důležité si uvědomit, jakou cennou úlohu dlouhoocasé včelařky ve svém prostředí plní a chránit je jako nenahraditelný člen našeho ekosystému.

Opylování rostlin

Opylování rostlin je jednou z klíčových úloh dlouhoocasých včelařek v korunách stromů. Tento proces je nejenom fascinující, ale také nezbytný pro udržení biodiverzity a správného fungování ekosystému.

Včelařky při opylování rostlin hrají důležitou roli při přenosu pylu mezi samčími a samičími částmi květu. To je zásadní pro reprodukci rostlin, protože pyl obsahuje mužské pohlavní buňky, které je třeba dostat na samičí části květu pro oplodnění.

Při sběru nektaru a pylu pro potřeby svého hnízda včelařky přilétají na květy a přichytí se na nich svými dlouhými odstávajícími rostlinnými chlupy. Tímto způsobem se jim pyl přichytí na tělo a při následném letu se dostane na další květy, kde může probíhat opylování.

Důležitou součástí opylování je také vůně, kterou včelařky vydávají při svém letu. Tato vůně slouží jako signál pro jiné včely, které tak mohou následovat cestu za květem. Je fascinující, jak přesné a efektivní včelařky při opylování rostlin jsou. Svou činností přispívají ke kvalitě a množství plodů, které jsou pro nás lidí nezbytné.

Opylováním rostlin dlouhoocasé včelařky přispívají nejen k reprodukci rostlin, ale také k zachování jejich genetické rozmanitosti. Tímto způsobem pomáhají udržovat ekosystém v rovnováze a podporují biodiverzitu v daném prostředí.

Produkce medu a včelího vosku

Produkce medu a včelího vosku je jedním z hlavních přínosů, které dlouhoocasé včelařky přinášejí do ekosystému. Med je sladká a viskózní tekutina, která vzniká z nektaru, sbíraného včelami při svém letu mezi květy rostlin. Včely si nektar z květů odnesou do úlu, kde ho předají ostatním včelám. Včely následně nektar přeměňují pomocí enzymů na med a ukládají ho do pláství v úlu.

Včelí vosk je další důležitý produkt, který včelařky producují. Vosk je tvořen speciálními žlázami umístěnými na břiše včel. Tyto žlázy vylučují voskové šupinky, které včely sbírají a zpracovávají na včelí vosk. Včelí vosk slouží včelám k výstavbě plástů, ve kterých ukládají med a vylíhají včelí larvy.

Med je nejen chutný a oblíbený potravinářský produkt, ale také obsahuje množství živin pro člověka. Je bohatý na vitamíny, minerály a antioxidanty, které přispívají k naší dobré kondici a posilují imunitní systém. Med se používá v kuchyni jako přírodní sladidlo, v kosmetice pro hydrataci pokožky a také má řadu dalších zdravotních vlastností.

Včelí vosk se také využívá v mnoha oblastech. Je používán při výrobě svíček, kosmetiky, léků a maziv. Má antiseptické vlastnosti a je dobrým konzervantem. Včelí vosk je tedy univerzálním a ekologickým materiálem, který najde uplatnění v mnoha odvětvích.

Produkce medu a včelího vosku je důležitá jak pro samotné včelí kolonie, tak i pro lidskou společnost. Dlouhoocasé včelařky tímto způsobem přispívají k fungování přírodních ekosystémů a zajišťují nám cenné přírodní produkty.