Ghanský kmenový král přišel v Norsku o korunovační klenoty. Zloději je sebrali v hotelu

Ghanský kmenový král přišel v Norsku o korunovační klenoty. Zloději je sebrali v hotelu
Z norského Osla nechodí v těchto dnech jen zprávy o Nobelových cenách. Tamní policii zaměstnal velmi neobvyklý a vážný případ – krádež korunovačních klenotů. O šperky nevyčíslitelné hodnoty přišel tradiční kmenový král z africké Ghany.

Zloději si z haly hotelu Radisson Blu Plaza odnesli kufr s klenoty, které do Norska přivezl vládce Ašantů Otumfuo Osei Tutu II.

Krádež se stala už ve středu odpoledne a podle záznamů bezpečnostích kamer policisté konstatovali, že pachatelem nebyl člověk „norského etnického typu“, mohlo tedy jít o zloděje z Afriky.

Norská policie požádala o pomoc švédské kolegy, je proto možné, že pachatel se stále ještě pohybuje po Skandinávii.

Král Otumfuo Osei Tutu II., který zastupuje Ghanu na konferenci v norském hlavním městě, vyjádřil důvěru v práci policie, zároveň ale nevyloučil, že povolá ze své domoviny zaříkávače. Jeho přítomnost by měla v horším případě přinést zloději neštěstí a v lepším případě vést k navrácení šperků.

Klenoty nashromážděné v průběhu celých generací král používá při výkonu oficiálních povinností a jejich hodnota je nevyčíslitelná.

Otumfuo Osei Tutu II. nastoupil na trůn v roce 1999 jako 16. vládce a je uctívanou osobou největší ghanské etnické skupiny. Mimo jiné rozhoduje spory a zapojuje se do místních záležitostí. Stejně jako dalším tradičním vůdcům i jemu ovšem ghanská ústava zapovídá vstupovat do politiky.

Myslíte, že kdyby na místě činu byla použita například fotopast, že by to pomohlo odhalit pachatele? A co třeba v následujícím příběhu?

Fotopast na Šumavě odhalila vlka. Nejspíš jde o divoké zvíře
Na Šumavě se po dlouhé době objevil údajně divoký vlk. Podařilo se ho zachytit takzvanou fotopastí nedaleko hráze Lipenské přehrady u obce Loučovice. V oblasti se už dřív objevili rys ostrovid a los evropský. Odborníci jsou přesvědčení, že jde o divoké zvíře, ačkoliv nemají k dispozici důkazy DNA.

„Skutečnost, že žádný chov nebo větší chovatel v regionu nepostrádá vlka, jsme si ověřovali,“ říká manažerka organizace ALKA Wildlife, která se zabývá ochranou druhů a biodiverzity, Tereza Mináriková, a dodává:

„Nechybí žádný vlk chovaný v zajetí. To, že se jedná o divokého vlka, se dá usuzovat z celkové stavby těla. Máme k dispozici dvě fotografie z levé a pravé strany. Ty jsme poskytli řadě odborníků z České republiky, Bavorska, Saska i Itálie a všichni se jednoznačně shodují, že je to vlk.“

Podle Minárikové je pravděpodobnější, že se jedná o jednoho migrujícího jedince a na Šumavě trvalý výskyt vlka zatím není.

„Ukazuje na to to, že v Národním parku Šumava a i v navazujících oblastech v rámci našeho projektu Trans-Lynx probíhá již několik let intenzivní monitoring divokých zvířat, konkrétně rysa ostrovida.“

„Domníváme se, že kdyby se vlci na Šumavě trvale vyskytovali, byli by zachyceni pravděpodobně právě formou fotopasti, jako se nám teď podařilo,“ vysvětluje manažerka organizace ALKA Wildlife.

To, že se v tomto regionu v poslední době začínají objevovat migranti vlků, ukazují podle Minárikové také zprávy z Bavorska a Rakouska:

„V jižní části Bavorska a v rakouském Weinviertelu byly v nedávné době také k dispozici dvě fotografie jednoho, vypadá to, že divokého, migrujícího vlka. Vypadá to, že se vlci postupně začínají šířit a objevují se první migranti v této oblasti, ale nedá se mluvit o trvalé populaci nebo osídlení.“

Lidé podle ní ale nemají důvod bát se vlků. „Vlk je velice plaché zvíře a člověku se vyhýbá. Není důvod se ho obávat, myslím, že prakticky nikdo nemá šanci se s ním potkat,“ doplňuje Tereza Mináriková.

Vybíráte fotopast? Recenze vám možná pomůže vybrat tu pravou. Přečtěte si naše recenze fotopastí.

Nejdůležitější informace z článku