V létě přibývá na Vysočině vloupání. Majetek může zachránit všímavý soused
Dobrý soused je podle policistů mnohdy k nezaplacení. Může totiž zabránit vloupání, kterých v létě na Vysočině stále přibývá. Kriminalisté letos registrují více vloupání do domů, sklepů a hospod než loni touto dobou. Kromě sousedských vztahů se majitelé bytů a domů spoléhají také na hlídače, kteří v době dovolené krouží kolem domu.
„U nás už zloději byli, zapomněli jsme zamknout garáž a dostali se do baráku. Od té doby už zamykáme,“ říká paní Jana z Jihlavy, které ukradli peníze.
Jedna špatná zkušenost může za to, že už nikdy nezapomene zamknout. Jiní spoléhají na pevný zámek nebo na psa.
„Počet případů se v porovnání s loňským rokem zvýšil. Pachatelům nahrává skutečnost snadného výdělku, protože věci, které ze sklepů nebo chodeb odcizí, mohou lehce zpeněžit. Jedná se nejčastěji o jízdní kola, různou elektroniku, sekačky,“ uvádí mluvčí krajských policistů Dana Čírtková.
Nejčastěji se zloději zaměřují právě na sklepy. Pomáhá jim k tomu otevřená ventilace v přízemí nebo vchodové dveře do společných prostor domu. Podle ředitelky jedné z jihlavských bezpečnostních agentur Renaty Ručkové je velkým pomocníkem sama příroda.
„Do devíti, půl desáté máte krásně vidět, takže si i zjistíte, kdy jde vrátný na obchůzku. To není o tom, že by to byly vysloveně rodinné domy z toho důvodu, že jsou lidé třeba na dovolené. Jsou to třeba objekty, kde je nějaké zboží, které hlídá fyzická ostraha,“ popisuje Ručková.
Podle ní zlodějem nikdy není člověk, který dané místo vidí poprvé. Přijde se předtím buď zeptat na práci, nebo přijde na návštěvu.
V případě, že máte dobré sousedské vztahy, není nic jednoduššího než požádat sousedy o zvýšenou pozornost.
Myslíte, že kdyby na místě činu byla použita například fotopast, že by to pomohlo odhalit pachatele? A co třeba v následujícím příběhu?
SOUTĚŽ: Dobrodružství mladého přírodovědce. Vyhrajte záznam z prvních cest Davida Attenborougha Za začátky své bohaté kariéry přírodovědce a dokumentaristy se v novém překladu své knihy vydává sir David Attenborough. Typicky britským humorem napěchovaný záznam jeho prvních tří cest není pouze příběhem fascinujícího dobrodružství, ale také neocenitelným svědectvím muže, který přiměl lidi milovat divokou přírodu – a dodnes je učí, jak důležité je ji chránit. O Výpravy do divočiny si můžete zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.
V roce 1954 se mladému televiznímu producentovi Davidu Attenboroughovi naskytla životní příležitost cestovat po světě, hledat vzácná, stěží polapitelná zvířata pro Londýnskou zoologickou zahradu a zároveň celou expedici zachytit pro pořad BBC Výpravy za zvířaty.
Přes 400 stran dlouhá publikace Výpravy do divočiny je příběhem trojice cest, které přírodovědec podnikl mezi lety 1954 a 1956.
Aby mohl Attenborough a jeho tým představit neuvěřitelnou krásu a biodiverzitu naší planety, museli se při pobytu u domorodců a výpravách za mravenečníky velikými v Guyaně, varany komodskými v Indonésii a pásovci v Paraguayi vypořádat nejen s agresivními dikobrazy, divokými prasaty a dravými rybami, ale i se zrádným terénem a nevypočitatelným počasím.
V předmluvě knihy, psané v květnu 2017, vzpomíná Attenborough na to, jak se vůbec k přírodovědným pořadům dostal. Když v televizi začínal, program o zvířatech už existoval. Moderoval ho ředitel Londýnské zoo George Cansdale.
„Každý týden přepravil jednoho ze svých rozumně velkých a ke spolupráci svolných svěřenců z Regent’s Parku do Alexandra Palace (kde byla vysílací studia, pozn. red.) a umístil jej na stůl zakrytý rohožkou. Tvor mžoural v ostré záři studiových reflektorů, zatímco Cansdale demonstroval jeho anatomii, odvahu a naučené triky,“ popisuje přírodovědec.
„Attenborough vypráví o dobrodružstvích, která zažil před šedesáti lety s typicky britským humorem. Je to úžasná kniha pro každého, kdo se chce zprostředkovaně vydat na cestu tak, jako to dělávali dřívější dobrodruzi, a kdo se snaží pochopit, jak daleko jsme pokročili ve snaze o ochranu divokých zvířat.“ – The New York Times
„Attenborough dokáže ve čtenáři vzbudit dojem, že je součástí scény, součástí jeho týmu, a proto se jeho kniha tak těžko odkládá. Na jejích stránkách, stejně jako na obrazovce, sir David sdílí, ukazuje, vysvětluje. Jeho styl je odzbrojujícím způsobem skromný a naprosto vás strhne.“ – The Telegraph
„Vzácná příležitost pozorovat nezkušeného Davida Attenborougha uprostřed divočiny.“ – Vanity Fair
„Uměl neuvěřitelně obratně zacházet se zvířaty a dokázal je přesvědčit, aby dělala, co chtěl. I tak se situace nevyvíjela vždy úplně podle jeho představ – a to tvořilo součást jeho popularity. Zvířata si pravidelně ulevovala na rohožku, případně – když měl obzvlášť štěstí – na jeho kalhoty.“
Právě nepředvídatelné chování zvířat diváky nejvíce táhlo. Attenborough připomíná například slavný úprk malé africké veverky, která se díky visícímu mikrofonu dokázala ukrýt ve ventilačním systému, kde pak zůstala několik dní. Odskočila si akorát na krátké role v pozadí některých divadelních her, estrád a závěrů vysílání, které se ve studiu nadále natáčely.
Popularita pořadu si žádala o stále nové přídavky: a tak koneckonců začala i první výprava, které se zúčastnil tehdy dvacátník Attenborough. Své zkušenosti sepsal do podrobných zápisků, jejichž obsah byl pro knižní Výpravy do divočiny zestručněn a zaktualizován.
„Od doby, kdy jsem je psal, se svět nesmírně změnil. Britská Guyana se dočkala nezávislosti a přijala jméno Guyana. Na savanu Rupununi, kam jsme se vypravili hledat mravenečíka velkého a jež nám tehdy připadala neskutečně divoká a vzdálená, dnes létají pravidelné linky a z pobřeží se tam snadno dovoláte,“ poznamenává dlouholetý spolupracovník BBC. „A televize od té doby začala konečně vysílat v barvě.“
Za 70 let své kariéry poznal David Attenborough všechny kouty Země. Jen kvůli seriálu Život na Zemi ze 70. let minulého století projel přes 2,5 milionu kilometrů. Pro natočení nedávného dokumentu Dokonalá planeta pro změnu za dobu šesti let navštívil 31 zemí.
Milionům diváků sedících v obývajících pokojích před svými televizními přijímači zprostředkoval v třeba dovádění tučňáků v Antarktidě nebo krutý boj o přežití v Národním parku Serengeti. Stal se tak pro několik generací nezaměnitelným hlasem přírody a světa zvířat.
V současnosti se jako jeden z nejvýznamnější propagátorů přírody zasazuje o razantnější ochranu divočiny, jejíž prudký úbytek dnes 96letý přírodovědec při svých nesčetných cestách sledoval.
Mezi neslavnější pořady, které napsal a natočil pro britskou televizi, patří Život na zemi (1979), Živá planeta (1984) či Zázraky přírody (1990). V roce 1993 připravil průkopnický seriál o Antarktidě, následovaly dokumenty Život v přírodě (1997), Modrá planeta (2001), Život savců (2002), Ptačí svět (1998) a Planeta Země.
Výpravy do divočiny vydalo v českém překladu Jitky Jeníkové nakladatelství Argo.
Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 publikací Výpravy do divočiny, napište nám až do tohoto pátku 10. června do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:
Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.
Vybíráte fotopast? Recenze vám možná pomůže vybrat tu pravou. Přečtěte si naše recenze fotopastí.
Nejdůležitější informace z článku
| Problém | Rada |
| Zvyšující se počet vloupání v létě | Vyhýbejte se otevřené ventilaci a zamykejte dveře, mějte pevné zámky, požádejte sousedy o pozornost |
| Nejčastější cíle zlodějů | Jízdní kola, elektronika, sekačky |
| Role dobrého souseda | Může zabránit vloupání, sledovat okolí |
| Využití foto pasti | Může pomoci odhalit pachatele, zajistěte dostatečné osvětlení okolí |