Z českých kostelů zmizely od roku 1989 stovky tisíc uměleckých děl . Práce pro fotopast?

Z českých kostelů zmizely od roku 1989 stovky tisíc uměleckých děl
Během uplynulých dvaceti let zmizely z českých kostelů a kaplí stovky tisíc uměleckých děl. Z pěti a půl tisíce sakrálních objektů jich asi 90 procent zaznamenalo vloupání.

Nejhorší situace je v západních, východních, severních a středních Čechách, kde jsou mnohé kostely zcela vykradené a prázdné.

Kriminalita výrazně vzrostla po roce 1989. Zatímco v roce 1989 se podle policejních statistik stalo 51 krádeží vloupáním do objektů se starožitnými a uměleckými předměty, o rok později jich už bylo 611 a v roce 1991 téměř tisíc.

Jak řekl Rádiu Česko diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar, v českých kostelech a kaplích se krade úplně všechno.
Především pak to, co je snáze dostupné.

Podle něj málokdo pochybuje o tom, že jsou krádeže v kostelech nahodilou záležitostí. „Můžeme vypozorovat, že trend se poněkud změnil ve prospěch cílených objednávkových krádeží. Pak jsou samozřejmě předmětem zaměření zlodějů nejkvalitnější umělecká díla,“ přiblížil.

Škody vyčíslit nejde

Škody, které v kostelech zloději od roku 1989 napáchali, podle Kelnara vyčíslit nejde. Za prvé jde o ztrátu historické paměti a za druhé cena uměleckohistorických předmětů se řídí především cenou na trhu.

„Trh v evropském měřítku lze říci, že byl dokonce poněkud devalvován množstvím předmětů sakrálního ražení, které byly nezákonně odvezeny z České republiky,“ uvedl.

Češi s přehledem vedou žebříček v počtu krádeží v církevních památkách. Podle Kelnara to nepochybně souvisí s nižší religiozitou v zemi, ale také se stavem zanedbanosti našich sakrálních objektů. Což podle něj padá na vrub uplynulým desetiletím komunistické diktatury.

Ochrana církevních památek podle něj souvisí s nedostatkem finančních prostředků, kdy je církev takřka stoprocentně závislá na finančních možnostech státu.

„Církev by si své památky lépe ochránila než je to v současné době, kdy zatím nedošlo k narovnání majetkoprávních vztahů, kdy nedošlo k jasnému definovanému vztahu mezi státem a církví,“ uvedl diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar

Myslíte, že kdyby na místě činu byla použita například fotopast, že by to pomohlo odhalit pachatele? A co třeba v následujícím příběhu?

‚Udělal vše, aby si zachránil život.‘ Muž v Coloradu přepral pumu holýma rukama Kdo má podle vás větší šanci na přežití, když se setká člověk a puma ve volné přírodě? Pokud byste si vsadili na šelmu, tak byste asi prohráli, jak ukazuje poslední případ ze Spojených států. Muž tam přepral pumu, která ho napadla.

Šel si zaběhat do přírodního parku Skalisté hory. Když byl v lese na horské stezce, najednou uslyšel podezřelý zvuk. Běžec se po zvuku otočil a uviděl pumu, druhou největší kočkovitou šelmu Ameriky. Puma na muže skočila, začala ho drápat a kousat po celém těle. Ale muž se nedal a holýma rukama se mu nakonec podařilo šelmu uškrtit, napsal server BBC.

„Běžec udělal vše, co bylo v jeho silách, aby si zachránil život,“ sdělil zástupce správy parků Mark Leslie.

„V případě, že vás napadne puma, musíte udělat vše, co je ve vašich silách, a bojovat s ní, přesně, jak to udělal tento pán,“ dodal Leslie.

Běžec sice souboj přežil, ale má těžká zranění, která ho neohrožují na životě. Potvrdila to správa přírodních parků a rezervací, pod kterou hory v Coloradu spadají.

Pumy ve Spojených státech na občany útočí velmi zřídka. Třeba právě v Coloradu to je od roku 1990 jen 16 případů a z toho 3 napadení lidé zemřeli. Takové štěstí v neštěstí měl i běžec právě z toho posledního souboje.

Puma, která ho napadla, byla totiž podle správy parků teprve mládě, které odhadem vážilo asi 36 kilogramů a nejspíš jí nebyl ani rok. A proto se muži podařilo zvíře přeprat. S dospělou šelmu už by asi takovou šanci neměl.

Máte podezření, že se ve vašem okolí dějí nějaké nepravosti, ale nemáte důkaz? Možným řešením mohou být komerčně dostupné odposlechy