Možné využití fotopasti?: ‚Urážka obětí fašismu.‘ Posprejovaná socha maršála Koněva pobouřila Moskvu

Šelmy znovu v přírodě? Nikdy před medvědem neutíkejte, je rychlejší než člověk. I této informace se dostalo obyvatelům obce Krásná na Frýdecko-Místecku v místním oběžníku. Medvěd se totiž do této obce vrací opakovaně. A není to až zas taková výjimka, jak by se možná mohlo zdát.

Návrat velkých šelem do české přírody je zkrátka tu. S jejich narůstajícím počtem rostou i emoce, které zvířata jako medvěd nebo vlk vzbuzují u lidí už od pradávna.

Ochránci přírody vítají velké šelmy s otevřenou náručí a zdůrazňují nutnost jejich bezvýhradné ochrany. A protože mají své zkušenosti, v duchu hesla „důvěřuj, ale prověřuj“ organizují vlčí a rysí hlídky, aby si sami ohlídali, že ohroženým šelmám nikdo nezkřiví ani chlup.

Myslivci sice připouští, že velké šelmy do naší přírody patří, zároveň ale chtějí, aby stát určil území, na kterých budou požívat úplné ochrany, zatímco v ostatních oblastech by bylo možné regulovat jejich počet. Poukazují při tom zejména na podezřele rychlý nárůst počtu vlků na našem území v posledních letech.

Šeptandu o umělém vypouštění přiživil i loňský případ tzv. krkonošské vlčice, která byla opakovaně pozorována za velmi podivných okolností v okolí Vrchlabí a Špindlerova Mlýna.

Poté, co vběhla do jedné z restaurací, byla nakonec veterinářem odchycena a utracena kvůli podezření na vzteklinu. Protilátky na tuto smrtelnou nemoc se u zvířete sice našly, překvapivě však pocházely z kmene, který se používá pro veterinární vakcinaci psů. S pravděpodobností hraničící s jistotou tak vlčice skutečně pocházela z krotkého chovu.

Přiznám se, že ač sám myslivec, jsem k těmto dedukcím obezřetný. Reálně uvažující ekologové si přeci musí být vědomi, že pokud by u nás někdo skutečně velké šelmy do volné přírody vypouštěl, prokáže jim tím službu vpravdě medvědí. Zvířata s omezenou plachostí před člověkem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že dříve či později způsobí vážné problémy.

Krajina v České republice je natolik hustě osídlená, že území, kde by k interakci s lidmi nedocházelo, prakticky neexistují. Mimochodem v tomto ohledu je naše situace podstatně odlišná například od sousedního Slovenska, kde rozsáhle horské komplexy přeci jen poskytují vlkům a medvědům daleko ideálnější útočiště. 

Veřejné debatě o budoucnosti velkých šelem v Česku se tak nejspíš v nejbližších měsících stejně nevyhneme. Lze si jen přát, aby to byla diskuze racionální, odborná a nikoliv ideologická. Neboť ideologie, jak známo, zlikvidovala už v dějinách o poznání větší zvířata, než jsou medvěd nebo vlk.

Pomocí zařízení, zvaného fotopast je možné efektivně sledovat divokou zvěř v přírodě. Kromě toho fotopast ale můžete využít i při odhalování kriminality. Myslíte, že by její použití pomohlo v následjícím příběhu?

‚Urážka obětí fašismu.‘ Posprejovaná socha maršála Koněva pobouřila Moskvu Moskva je pobouřena tím, že někdo tento týden na podstavec sochy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze nasprejoval letopočty 1956, 1961, 1968 a 2017. V tiskovém prohlášení to v pátek uvedlo ruské ministerstvo zahraničí, které čin odsoudilo jako vandalismus a urážku obětí boje proti fašismu.

„Jsme pobouřeni vandalským aktem proti pomníku maršála I.S. Koněva, který se stal 23. listopadu v Praze,“ uvedlo na svých webových stránkách ruské ministerstvo. „Tento čin uráží nejen památku sovětského vojenského velitele, pod jehož vedením vojska 1. ukrajinského frontu v květnu 1945 osvobodila hlavní město Československa, ale také památku všech, kteří tam padli v boji proti fašismu,“ dodalo ministerstvo s tím, že nepochybuje o tom, že obdobný názor má naprostá většina obyvatel České republiky.

Policie v Praze přijala oznámení o posprejovaném podstavci ve čtvrtek dopoledne a případ vyšetřuje. Ruské ministerstvo k tomu poznamenalo, že doufá v potrestání viníků a také v to, že české úřady podniknou taková opatření, aby se podobný incident již nemohl stát.

Posprejování podstavce se stalo jen krátce poté, co na ruském armádním webu vyšel článek obhajující sovětskou intervenci do Československa v roce 1968. Proti textu se ohradil prezident Miloš Zeman, který v pátek zakončil pětidenní návštěvu Ruska. Od článku se následně distancoval ruský premiér Dmitrij Medveděv.

Koněvova socha stojí na náměstí Interbrigády v Bubenči. Minulost sovětského vojevůdce vzbuzuje mezi obyvateli Prahy spory. Část oceňuje jeho zásluhu jako velitele armád, které za druhé světové války osvobodily Prahu, jiní připomínají jeho roli při krvavém potlačení maďarské revoluce v roce 1956. V listopadu 2014 sochu někdo od pasu dolů natřel růžovou barvou.

Na základě diskuzí o vhodnosti zachování pomníku přišla Praha 6 s kompromisním návrhem, aby se socha doplnila o informační tabulku se stručným životopisem, který by zachycovala i negativní pohled na Koněvův život. Ta se nyní připravuje, proti však vystupují pražští komunisté i ruské velvyslanectví.

Maršál Koněv (1897-1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961. V roce 1968 pak zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.

Chcete si přečíst recenze na fotopast? Podívejte se do sekce recenze fotopastí.

Nejdůležitější informace z článku