Pokousal zasahujícího policistu. Co předcházelo úmrtí Stanislava T. v Teplicích? . Myslíte, že by pomohlo použití fotopasti?

Pokousal zasahujícího policistu. Co předcházelo úmrtí Stanislava T. v Teplicích? Závěrečná pitevní zpráva ohledně červnového úmrtí Stanislava T. v Teplicích prokázala, že k němu došlo v důsledku předávkování pervitinem. V úterý o tom informovala policejní mluvčí Šárka Poláčková. Radiožurnál nyní přichází s detaily o průběhu zásahu policie, Dle kterých se muž bránil agresivním způsobem a incident vyvolal pokousáním zasahujícího policisty.

Tříčlenná policejní hlídka ke konci června nalezla Stanislava T. v ulici U Hřiště. Ležel na zemi, bez trička. Dobře informovaný zdroj Radiožurnálu sdělil, že jakmile k ležícímu muži přistoupil první z policistů a zeptal se, co se mu stalo, muž vyskočil a zakousl se policistovi do pravého předloktí.

Okamžitě přiskočili další dva policisté, snažili se muže povalit na zem a spoutat. Ten se ale zuřivě bránil a dva policisty poškrábal. Škrábance a kousnutí potvrdil v té době i severočeský policejní mluvčí Daniel Vítek v tiskové zprávě.

Na chodník se seběhli místní a jeden chlapec následující události natočil z okna bytu na telefon. Video se pak začalo šířit internetem. Na záznamu je vidět, jak jeden z policistů držel ležícího muže za nohy, druhý stál nad nimi a třetí klečel jedním kolenem ležícímu muži na zádech nebo na levém rameni. Tím klečícím byl právě pokousaný policista.

Chvíli na muži klečel, chvíli také vedle něj na chodníku. Jakmile ale sevření uvolnil, Stanislav T. se po něm na zemi znovu sápal, upřesnil zdroj Radiožurnálu. Policista mu proto opět klekl na záda a na krk. Scéna se několikrát opakovala, až sebou muž na konci asi šestiminutového záznamu přestal zmítat.

Tím video končí. Co se stalo pak, na záznamu není. Radiožurnál oslovil několik místních lidí, kteří scéně přihlíželi, nikdo z nich ale nechtěl říct, co ten den na místě viděl. Všichni odkazovali na policii, která jim Dle nich zakázala o události mluvit.

Dle zprávy, kterou vydala severočeská policie na webu krátce po incidentu, Stanislav T. zkolaboval až v sanitce, pak zemřel. Pitva stanovila jako příčinu smrti předávkování pervitinem a „chorobné změny věnčitých tepen srdce“. „Soudní pitvou zemřelého byla vyloučena souvislost se zákrokem,“ sdělila policie pár dní po události.

Radiožurnál požádal o rozhovor policistu, který muži klečel na rameni a zádech. Ten to ale odmítl s tím, že mu to nedovoluje služební zákon.

Tento policista Dle starších zpráv zveřejněných na webu policie zachránil v minulosti dva lidi. V létě 2019 zabránil jednomu muži, aby skočil z mostu. S kolegou ho chytili na poslední chvíli a strhli zpátky přes zábradlí. O rok dříve s kolegy vytáhl z rybníka v Teplicích muže, pod kterým se prolomil led. Z vody tehdy vytáhli i policistu, který se jako první snažil tonoucího zachránit a pod kterým se led také prolomil.

Dle výpisu z rejstříku trestů byl 46letý Stanislav T. patnáctkrát soudně trestaný. Poprvé ještě jako mladistvý, když mu bylo teprve 16 let. Za podvod dostal pětiměsíční trest odložený na zkušební dobu 16 měsíců. Následovaly další dvě podmínky za krádež a podvod.

Poprvé šel do vězení v roce 2000 za další krádež a vydírání. Pak přibyly další krádeže a vloupání. V srpnu 2012 dostal trest za krádež, jenže o čtyři měsíce později mu vězení zrušila amnestie prezidenta Václava Klause.

V roce 2014 byl odsouzený za pokus o těžké ublížení na zdraví. Tehdy napadl svou družku. Na ulici ji zbil, křičel na ni, že ji zabije, nakonec ji pobodal a pořezal. Žena měla na ruce sedmicentimetrovou bodnou ránu a další pěticentimetrovou řeznou ránu na lýtku. Soud za to poslal muže na tři a půl roku za mříže.

Jak zjistil Radiožurnál, po návratu z vězení nejprve bydlel v Teplicích u kamaráda, později ale žil pod mostem na konci Hornické ulice, kde mezi hromadami odpadků stojí trosky zdevastovaných domů prorostlé křovím. Sestra Stanislava T. novinářům řekla, že chtěl pracovat jako člen ostrahy blízkého supermarketu. Jenže to nemohl kvůli se záznamům v trestním rejstříku.

Dle informací Radiožurnálu sice žádal o jejich výmaz, jenže toho dosáhnout nemohl, protože neuplynula pětiletá zákonná lhůta od posledního trestu.

Myslíte, že kdyby na místě činu byla použita například fotopast, že by to pomohlo odhalit pachatele? A co třeba v následujícím příběhu?

Rys není škodná, prokázal výzkum. S kořistí neplýtvá a přírodě prospívá
Rysi nejsou žádnou škodnou. Prokázal to čtyřletý česko-německý výzkum, který zmapoval rysí populaci a jejich chování ke kořisti. Na obou stranách hranice žije přibližně padesát těchto kočkovitých šelem. Pozorování dokázala, že návrat rysů do zdejší přírody se podařil.

„To je rozepínání i časovačem, čili tady můžeme nastavit, za jak dlouho se obojek rozepne a spadne ze zvířete. My ho potom můžeme sebrat, dohledat a eventuálně stáhnout data, která nám nebyla odeslána esemeskou,“ popisuje jednu z metod získávání informací o výskytu rysa ostrovida zoolog šumavského parku Luděk Bufka.

Bez moderních metod, jako jsou GPS lokátory nebo fotopasti, by se výzkum odborníků neobešel. Také pomocí zvířecích stop, trusu a nebo zbytků potravy zoologové zjistili početnost a příbuznost rysí populace, ale také to, jak se tyto šelmy chovají ke své kořisti.

V tomto ohledu přinesl výzkum unikátní výsledky, tvrdí Kristina Daniszová z Přírodověděcké fakulty Univerzity Karlovy.

„Jednu kořist rysa může využívat rysů několik, dokonce během jedné noci, takže se přímo u ní setkávají. Rys s kořistí nakládá velmi hospodárně, rozhodně nezabíjí pro zábavu nebo z hravosti. Snaží se ji sežrat v zásadě skoro celou, samozřejmě mu pak pomáhají jiné drobné šelmy jako lišky a jezevci nebo divoká prasata, takže rozhodně nedochází k nějakému plýtvání,“ přibližuje Kristina Daniszová závěry výzkumu.

Rysům se v národních parcích líbí. Důkazy o tom přinesl právě tento výzkum, říká Marco Heurich z Národního parku Bavorský les.

„Překvapujícím zjištěním bylo, že většina rysů se pohybovala pouze na území obou parků. Přibližně 50 kilometrů od jejich hranic se vyskytoval jen minimální počet těchto šelem. Ukázalo se, že chráněné oblasti jsou pro rysy velmi důležité, cítí se v nich bezpečně, a proto se tam i rozmnožují,“ potvrzuje Marco Heurich.

Šelma se stará o zdravou populaci srnčí zvěře

Sedmdesát procent potravy rysa je srnčí zvěř. Proto ho myslivci nemají příliš v oblibě. Tato kočkovitá šelma ale není Dle zoologa Luďka Bufky žádná škodná a do naší krajiny patří.

„Loví na obrovském území, řádově stovek čtverečných kilometrů, a v podstatě v podhorských šumavských oblastech není schopen nějak efektivně zlikvidovat ani přílišně snížit populaci srnčí zvěře. Zdraví krajiny je mimo jiné závislé i na druhové pestrosti i na výskytu původních druhů, které třeba v případě rysa zajišťují i zdravou populaci zvěře, jako je srnec obecný,“ vysvětluje Bufka.

Zoologové na obou stranách hranice budou ve výzkumu rysa ostrovida i nadále pokračovat. V dalších letech chtějí mapovat vývoj populace a také zpřesnit údaje o jeho kořisti.

Chcete si přečíst recenze na fotopast? Podívejte se do sekce recenze fotopastí.